Search results
Filmová hudba. Filmová hudba je specifický hudební žánr, který se vyznačuje tím, že vzniká jako součást konkrétního filmového díla. Film bývá řazen mezi tzv. scénická umění, jde tedy o specifický podžánr scénické hudby. Z podstaty je filmová hudba spjata se zvukovým filmem, ale může být komponována a dělána ...
Filmová hudba je specifický hudební žánr, který se vyznačuje tím, že vzniká jako součást konkrétního filmového díla. Film bývá řazen mezi tzv. scénická umění, jde tedy o specifický podžánr scénické hudby. Z podstaty je filmová hudba spjata se zvukovým filmem, ale může být komponována a dělána i jako dodatečný doprovod k filmům němým.
Filmová hudba je hudba, ktorá je špecificky skomponovaná alebo vytvorená pre použitie vo filme. Oproti nefilmovej hudbe sa vyznačuje výraznejšou dynamikou. Často býva pripravovaná nielen pre konkrétny film, ale dokonca napasovaná pre konkrétne scény vo filme.
- Doba studií A Prvních úspěchů
- Soudobá Vážná Hudba
- Filmová Hudba
- Tvorba Pro televizi
- Hudba K Animovaným filmům
- Ocenění tvorby Luboše Fišera
- Hudba Jako Ekologie Duše
- Poslední léta života
- Výběr Z tvorby
- Odkazy
Luboš Fišer se narodil 30. září 1935 v Praze a vyrůstal v rodinné vilce na Spořilově.Vystudoval skladbu na konzervatoři pod vedením skladatele Emila Hlobila (1952–1956), kde své první skladby ještě komponoval pod vlivem svého učitele v neoklasicistním duchu meziválečné hudební avantgardy (např. 1. klavírní sonáta z roku 1955 nebo 1. symfonie s kter...
Luboš Fišer napsal během svého tvůrčího životního období řadu mimořádných orchestrálních skladeb rozličného charakteru, věnoval se také vokální tvorbě a komorním skladbám. Častým inspiračním zdrojem se pro Luboše Fišera staly kulturní památky dávné minulosti – sumerské či chetitské texty (Nářek nad zkázou města Ur, Istanu). Fascinovala ho také stře...
Luboš Fišer byl vyhledávaným a uznávaným autorem hudby k celovečerním filmům, animovaným filmům, k televizním inscenacím i seriálům. Spolu se Zdeňkem Liškoupatřil k nejplodnějším autorům české filmové hudby a své působivé skladby zkomponoval k více než třem stům titulů. Byl nejen autorem schopným hudbou vždy dokonale vystihnout atmosféru daného díl...
Luboš Fišer často komponoval hudbu také pro televizní inscenace a seriály. V roce 1965 složil hudbu k Moskalykově televiznímu filmu Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, za kterou získal na florentském televizním festivalu Prix Italia Cenu v soutěži o nejlepší hudební dílo pro film a televizi. Úspěšná byla také Fišerova televizní opera Věčný Faust (r...
K animovaným filmům přivedl Luboše Fišera režisér Pavel Hobl v roce 1966. Prvním významnějším animovaným snímkem ve Fišerově filmografii byl krátký loutkový film Strážce majáku (režie I. Renč, 1968) a animované Město ve smutku (režie I. Renč, 1968). Zatímco v oblasti hraného filmu spolupracoval Luboš Fišer nejčastěji s režisérem Antonínem Moskalyke...
Již v době studií, v roce 1955, dosáhl Luboš Fišer významného domácího skladatelského úspěchu 2. cenou za první klavírní sonátu ve Velké jubilejní soutěži. Za televizní film Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1965) získal na florentském televizním festivalu Prix Italia Cenu v soutěži o nejlepší hudební dílo pro film a televizi. O dva roky později ...
Luboš Fišer vnímal hudbu jako „ekologii duše sui generis“, a tak také k hudbě přistupoval. Hudba hrála v jeho životě klíčovou roli. Většinu svého času a svých sil věnoval právě hudbě, ale miloval i vše, co patří k životu – byl znalcem a milovníkem dobrého vína, rád a dobře vařil a sbíral recepty, především z čínské kuchyně. Miloval také přírodu a t...
V posledních letech svého života měl Luboš Fišer zdravotní potíže, ale navzdory tomu dál intenzivně pracoval a věnoval se naplno komponování. Tehdy byl již potřetí ženatý (se svou druhou manželkou měl syna, kterého moc miloval a určité odcizení po rozvodu s jeho matkou nesl po zbytek života hodně těžce). Luboš Fišer zemřel náhle 22. 6. 1999ve věku ...
Orchestrální skladby
1. Symfonická freska (1963) 2. Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965) 3. Double pro orchestr (1969) 4. Report pro dechový symfonický orchestr (1971) 5. Lament pro komorní orchestr (1971) 6. Labyrinth, skladba pro orchestr (1977) 7. Serenády pro Salzburg pro komorní orchestr (1979) 8. Meridián, skladba pro orchestr (1980) 9. Sonáta pro orchestr (1998)
Koncertní skladby
1. Komorní koncert pro klavír a orchestr (pův. verze pro dechový orch. 1964, 1970) ´ 2. Concerto per Galileo Galilei pro smyčce (1974) 3. Albert Einstein – portrét pro varhany a orchestr (1979) 4. Komorní koncert pro klavír a orchestr (pův. verze pro dechový orch. 1964, 1970) 5. Koncert pro klavír a orchestr (1979) 6. Romance pro housle a orchestr (1980) ´ 7. Koncert pro dva klavíry a orchestr (1983) 8. Sonáta pro Leonarda pro kytaru sólo a smyčcový orchestr (1994) 9. Pastorale per Giuseppe T...
Komorní skladby
1. „Ruce" – sonáta pro housle a klavír (1961) 2. Crux, skladba pro housle sólo, tympány a zvony (1970) 3. Sonáta pro violoncello a klavír (1975) 4. Variace na neznámé téma pro smyčcový kvartet (1976) 5. Trio pro housle, violoncello a klavír (1978) 6. Sonáta pro dvě violoncella a klavír (1979) 7. Testis pro smyčcové kvarteto (1979) 8. Romance pro housle a klavír (1980) 9. Smyčcový kvartet (1983–4) 10. Impromptu pro klarinet a klavír (1986) 11. Hommage a Edgar Allan Poe pro flétnu a 4 hráče na...
Literatura
1. Česká filmová hudba, autor: Antonín Matzner, Jiří Pilka, Dauphin 2002, ISBN 80-7272-013-9
Televizní dokumenty
1. Oslovení hudby, TV dokument z roku 1990, režie P. Ruttner.
Externí odkazy
1. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luboš Fišer 2. Luboš Fišer na Kinoboxu 3. Luboš Fišer v Česko-Slovenské filmové databázi 4. Luboš Fišer ve Filmové databázi 5. Antologie české hudby 6. "Praha - Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia"
John Williams (* 8. február 1932) je americký skladateľ filmovej hudby. Zložil hudbu k mnohým filmom, napr. Hviezdne vojny, Jurský park, Čeľuste, Indiana Jones, Schindlerov zoznam, Superman, Jurský park a Harry Potter.
Max Richter (* 22. března 1966, Německo) je skladatel filmové hudby a hudebník. Studoval hru na klavír na Edinburské univerzitě, hudební kompozici na Royal Academy of Music v Londýně a také u skladatele Luciana Beria v italské Florencii. [1] Zároveň ho však ovlivnil punk a elektronická hudba, [2] a proto je již od začátku ...
