Yahoo Web Search

  1. About 3,690,000 search results
  1. The Republic and Canton of Neuchâtel ( French: République et Canton de Neuchâtel, pronounced [ʁepyblik e kɑ̃tɔ̃ də nøʃɑtɛl]) is a French-speaking canton in western Switzerland. In 2007, its population was 169,782, of whom 39,654 (or 23.4%) were foreigners. The capital is Neuchâtel .

  2. Neuchâtel. Neuchâtel ( Duits: Neuenburg) is een kanton in het westen van Zwitserland. Het heet officieel République et Canton de Neuchâtel (Republiek en Kanton Neuchâtel). De inwoners van het kanton zijn voor twee derde protestant en verder voor het grootste gedeelte Rooms-katholiek .

    • Geografi
    • Historia
    • indelning

    Neuchâtel gränsar i norr till kantonen Jura, till Bern i öst, till Fribourg i sydost, Vaud i söder samt Frankrikei väst. Huvuddelen av kantonen är dalar och högland i Jurabergen. I norr bildar floden Doubs en djup kanjon längs gränsen till Frankrike. På sydostsluttningarna mot Neuchatelsjön, Zihlkanalen (fr: Canal de la Thielle) och Bielsjönodlas vin.

    Neuchâtel var från 1110-talet ett grevskap, som 1395 tillföll Konrad av Freiburg, 1457 grevarna av Hochberg och 1504 hertigarna av Longueville. Redan dessförinnan hade det trätt i nära förbund med de schweiziska kantonerna, 1512-29 förvaltades det genom Edförbundets fogdar. 1530 genomfördes reformationen. I Westfaliska freden 1648 erkändes Neuchâtel som ett särskilt till Edförbundet hörande furstendöme. När ätten Longueville 1707 dog ut framträdde en mängd pretendenter, av vilka Fredrik I av Preussen avgick med segern. Neuchâtel förblev dock en del av Edsförbundet fram till 1798, då detta omvandlades till Helvetiska republiken. 1806 avstod Preussens kung Neuchâtel till Napoleon, som förlänade det till Louis Alexandre Berthier. Vid nyordningen 1814-15 blev åter Preussens kung furste av Neuchâtel, vilket på nytt ingick i Edsförbundet. Republikanska stämningar växte sig dock under 1800-talet allt starkare och 1831 framkallade julirevolutionen oroligheter i Neuchâtel. I sonderbundkriget...

    Neuchâtel är indelat i 27 kommuner. Dessa grupperas i fyra regioner. Regionerna används sedan den 1 januari 2018 endast för statistiska ändamål och som valregioner. Till och med den 31 december 2017 var kantonen även indelad i sex distrikt. Regioner och tidigare distrikt: 1. Région Littoral (14 kommuner) 1.1. Neuchâtel, huvudort: Neuchâtel 1.2. Boudry, huvudort: Boudry 2. Région Val-de-Ruz (1 kommun) 2.1. Val-de-Ruz, huvudort: Cernier 3. Région Val-de-Travers (3 kommuner) 3.1. Val-de-Travers, huvudort: Môtiers 4. Région Montagnes (9 kommuner) 4.1. La Chaux-de-Fonds, huvudort: La Chaux-de-Fonds 4.2. Le Locle, huvudort: Le Locle Se även Lista över kommuner i kantonen Neuchâtel.

    • Geografie
    • Bevólking
    • Economie en Toerisme

    't Kanton Neuchâtel ligk i g'ne Jura. 't Grens aa Frankriek, 't Meer va Neuchâtel en aa de kantons Bern, Jura en Vaud. 't Kanton weëd opgedeeld i drei regio's: de wieënregio Venoble aan 't meer, Les Valleés en de Neuchâteler Bergregio. I die letste regio ligk óch de sjtad La-Chaux-de-Fonds. Les Valleés sjteet bekank um höare valleie.

    Va de iwuënesj kalt mieë as 85% Franzuësisj, 4,1% Dütsj en 3,2% Italiaans. Anger sjproake weëde durch zoeën 7,4% va de bevólking gekald. Van aodsher ís 't kanton protestants, meh van alle iwuënesj is ungeveër 38% protestants en 31% katheliek.

    't Kanton sjteet unger anger bekank um zinge wieën, oeë va de gaade neëve 't Neuchâteler Meer sjtieë. 't Guëf zuvelproductie, meh de teelt va peëd is wichtiger. Wieër is de sjtad La-Chaux-de-Fonds 'n typisch oermakesjsjtedsje. Toerisme is vöal te vinge aan 't Neuchâteler Meer en 't guëf industrieel irfgood of bezieënswaadighede mit dit thema, wie 'n ouw chocoladefebriek, ungereëdse muëles en e museum gewieëd aa tieëdmeëting. 'n Typische sjtrieëksjpecialiteet is Absint.

    • 178.100 (december 2015), 222/km²
    • 803 km²
    • 1815
    • Neuchâtel
  3. Neuchâtel (Neuenburg): Republik und Kanton Neuenburg, République et Canton de Neuchâtel, Cantone di Neuchâtel, Repubblica e Cantone Neuchâtel, Canton Neuchâtel, Cànton de Nôchâthél, Canton Novocasteo, Neuchâtel Chiu

    • Povijest
    • Zemljopis
    • Politika
    • Stanovništvo
    • Gospodarstvo

    Ovo je područje bilo naseljeno već od pradavnih vremena. Vrijedno je spomenuti kulturu Cortaillod koja se ovdje javlja između 3800. p. n. e. i 3500. p. n. e. koja je na ovom teritoriju gradila sela, uzgajala žitarice i izrađivala glinene posude. Radovima na vodenim tokovima u Juri (1868. – 1878.) u mjestu La Tène otkriveni su tragovi poznate latenske kulture iz željeznog doba. Postoji vrlo malo podataka o ovoj regiji u prvom tisućljeću, zna se samo da su 998. godine klinijevci osnovali opatiju Bevaix. U tom razdoblju osnovan je i grad Neuchâtel. Godine 1011., ovaj naziv prvi put se spominje u pismu Rudolfa III. Burgundskog svojoj ženi. Teritorij kantona bio je burgundijski vazalni posjed, da bi kasnije postao dio Svetog Rimskog Carstva. Od 1531., propovjednik Guillaume Farel širio je u ovim krajevima reformističke ideje. Smrću Marie de Nemours izumire dotadašnja vladajuća dinastija Orléans-Longueville, te Kneževina Neuchâtel ulazi u suzerenski odnos sa kraljem Prusije. Godine 1806.,...

    Kanton se nalazi na sjeverozapadu Švicarske, u jurskom planinskom lancu. Administrativno u ovaj kanton spada dio jezera Neuchâtel. Kanton Neuchâtel graniči s Bernskim kantonom na sjeveroistoku, kantonom Vaud na jugozapadu, te Francuskomna sjeverozapadu. Vinorodno područje nalazi se uz jezero. Najviša točka kantona je na 1.552 m.

    Neuchâtel je bio jedan od prvih kantona u Švicarskoj koji je omogućio pravo glasa i ženama (1959. godine). Također ovo je jedan od prvih kantona koji dao pravo glasa i strancima koji određeno vrijeme žive u kantonu, te jedan od prvih koji je spustio dobnu granicu za glasovanje na 18 godina. Kantonalni parlament ima 115 zastupničkih mjesta. Svaki distrikt ima određeni broj zastupnika u parlamentu, ovisno o broju stanovnika: Neuchâtel (35 zastupnika), Boudry, (25) Val-de-Travers (8), Val-de-Ruz (10), Le Locle (10), La Chaux-de-Fonds (27). Kantonalna vlada sastoji se od pet ministara. Izbori za kantonalne dužnosnike održavaju se svake četiri godine.

    Većina stanovnika ovog kantona govori francuskim jezikom kao materinskim. Stanovništvo ovog područja je tijekom povijesti bilo izrazito protestantsko, ali se u novije vrijeme počelo doseljavati i mnogo katolika. Godine 2000., protestanti su činili 38%, a rimokatolici 31% stanovništva.Većina od oko 170.000 stanovnika, koji žive u malim gradovima i selima, podjednako je raspoređena po kantonu. Negdje oko četvrtine stanovništva kantona Neuchâtel su stranci.

    Godine 2005., bilo je 83.724 zaposlenih u ovom kantonu. Primarni sektor zapošljavao je 3.269 osobe (3,9%), sekundarni 29.154 (34,8%), a tercijarni 51.301 osobe (61,3%). Sekundarni sektor najviše je vezan za urarstvo. Negdje oko 10% radno aktivnih osoba zaposleno je u toj grani gospodarstva. Oko trećine švicarske proizvodnje satova je iz ovog kantona. Kanton je poznat po svojim vinima i apsintu. Vinova loza se najvećim dijelom uzgaja uz obalu jezera. U dolinama važno je stočarstvoi mlijekarstvo. Godine 2005., stopa nezaposlenosti u kantonu bila je 4,3%. U ovaj kanton dolazi raditi veliki broj ljudi iz susjedne Francuske (5.797 radnika 2005. godine).

    • 170.320 stan.
    • 1814.
    • Geografie
    • Historie
    • Související Články
    • Externí odkazy

    Neuchâtelské jezero leží v jihovýchodní části kantonu. Kanton leží v centru Jurského pohoří. Zatímco jižní část kantonu náleží k úmoří Severního moře (Neuchâtelské jezero / Aara / Rýn), severní náleží k úmoří Středozemního moře (Doubs / Saôna / Rhôna). Tento kanton se rozděluje na tři regiony. 1. Region Vignoble leží u jezera. Jeho jméno je odvozeno od mnoha vinic, které se tu nacházely. 2. Region Les Vallées leží více na severu. V tomto regionu leží dvě největší údolí tohoto kantonu: údolí Ruz a Val de Travers. Obě údolí leží ve výšce 700 m. 3. Nejvyšší region tohoto kantonu je pohoří Neuchatelois ve výšce 900 až 1065 m. Tento region je tvořen dlouhým údolím, kde leží města La Chaux-de-Fonds, Le Locle a La Brévine.

    V roce 1011 nechal burgundský vládce Rudolf III. postavit nový hrad na břehu jezera dnes známého jako Neuchâtelské jezero, který postavil pro svoji ženu Irmengarde. Již v roce 1214 je uznán za město. Následující tři století byla pro město dobou rozkvětu a prosperity. V roce 1530 byly měšťany uznány ideály reformace a město se stalo nedělitelné se svým okolím. Město bylo známo jako velice liberální. Pozdější vládci města se snažili rozhodnutí o akceptování reformace zrušit. V roce 1707 po smrti kněžny Marie z Nemours připadlo knížectví Neuchâtel pruskému králi a braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi I. a tím bylo v personální unii s Pruskem. Napoléon Bonaparte sesadil pruského krále Fridricha Viléma III. a na pozici neuchâtelského knížete dosadil jeho náčelníka štábu Louise Alexandra Berthiera. V roce 1814 bylo knížectví obnoveno Fridrichem Vilémem III. Ten o rok později povolil obyvatelům knížectví připojení do Švýcarské konfederace. Neuchâtel je jediným členským státem Švýcarska, kt...

    Obrázky, zvuky či videa k tématu Neuchâtel na Wikimedia Commons
    • 220,4 obyv./km²
    • 802,24 km²
    • 176 850 (2018)
    • Neuchâtel