Yahoo Web Search

  1. About 1,660 search results
  1. How to say Johanna Henrica Christiane Nissen in English? Pronunciation of Johanna Henrica Christiane Nissen with and more for Johanna Henrica Christiane Nissen.

  2. Johanna Henrica Christiane Nissen abt 04 Jun 1789 Hamburg, Deutschland - 02 Feb 1865 managed by Jørgen Verner Hansen Mary Patricia (Nissen) Bell abt 1925 Sydney, New South Wales, Australia - 30 Jun 1997 managed by Leonie Low last edited 31 May 2020

  3. Cum să-ți spun Johanna Henrica Christiane Nissen Engleză? Pronunție de Johanna Henrica Christiane Nissen cu și mai mult de Johanna Henrica Christiane Nissen.

  4. Hur ska jag säga Johanna Henrica Christiane Nissen i Engelska? Uttal av Johanna Henrica Christiane Nissen med och mer för Johanna Henrica Christiane Nissen.

    • Život
    • Brahms A Antonín Dvořák
    • dílo
    • Nástroje
    • Nahrávky Na soudobých nástrojích
    • Fotogalerie
    • odkazy

    Johannes Brahms se narodil v chudé rodině v Hamburku. Jeho otec Johann Jakob Brahms (1806–1872) se živil jako městský muzikant, jeho hlavními hudebními nástroji byly kontrabas a lesní roh. V roce 1830 získal měšťanské právo a zároveň se oženil se švadlenou Johannou Henrikou Christinou Nissen, která byla o 17 let starší než on.Johannes byl druhé ze tří dětí manželů Brahmsových. Nebylo pochyb o tom, že se i Johannes bude věnovat hudbě. Provozování řemesla se dědilo z otce na syna a muzikantství bylo v té době stále považováno za řemeslo. V Brahmsově případě se k tomu přidal ještě talent, který objevil jeho otec. Brahmsovým životním hudebním nástrojem se stal klavír. Jeho prvními učiteli v tomto oboru byli Otto Cossel (od roku 1840) a později Eduard Marxsen. Ještě jako dítě začal Brahms vypomáhat rodinnému rozpočtu hraním spolu s otcem v různých lokálech a tančírnách. Zároveň se ale začal projevovat jeho mimořádný talent pianisty; už v roce 1843 poprvé vystoupil veřejně. V rodině se za...

    Brahmse a Dvořáka pojilo dlouholeté přátelství. Kromě jiného to bylo i proto, že oba sdíleli podobné názory na uměleckou tvorbu. Začátek kontaktů se datuje na konec roku 1877. Vlivný vídeňský hudební kritik Eduard Hanslick Dvořákovi písemně sdělil, že má Brahms o jeho dílo zájem a už doporučil svému vydavateli Simrockovi (ten se později stal nakladatelem i Dvořákových skladeb) Moravské dvojzpěvy. Dvořák také hned v prosinci Brahmsovi napsal a složil smyčcový kvartet d-moll op. 34, který mu dedikoval. Dopis nezůstal bez odezvy. Jako důležitý člen grantové komise říšského ministerstva školství Brahms prosadil, že Dvořák obdržel státní stipendium, které mu zajišťovalo alespoň částečnou hmotnou nezávislost. Byl to Brahmsův vliv, který Dvořákovi dopomohl k rychlejšímu vzestupu z málo známého provinčního skladatele mezi světově uznávané tvůrce. K jejich prvnímu osobnímu setkání došlo v únoru 1879, kdy Brahms s Joachimem přijeli do Prahy koncertovat. V říjnu roku 1883 navštívil Dvořák Brah...

    Brahms je často považován za posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice, která sahá přes Beethovena, Mozarta a Haydna až k Bachovi. Brahms byl univerzální skladatel. Skládal díla orchestrální, komorní i vokální – s výjimkou opery. Plodný byl především v oblasti vokální: Napsal na 300 písní a duet a mnoho sborových skladeb a kantát. I poslední jím složené dílo je vokální: Čtyři vážné písně, op. 121 z roku 1896. Brahmsovou doménou byl klavír. Byl to nástroj, který nejlépe znal a který virtuózně ovládal. Proto také svou opusovou tvorbu z let 1853–1854 začal třemi sonátami op. 1, 2 a 5. Skládal rovněž skladby pro čtyři ruce i pro dva klavíry. Původně čtyřruční formu mají také jeho proslulé Uherské tance z let 1869 a 1880, z nichž některé složil Brahms na podkladě melodií jiných autorů. Hlavní téma (32 taktů) Uherského tance č.5 převzal ze skladby Vzpomínka na Bardejov, op.31 uherského skladatele Bély Kélera, rodáka z Bardejova. I v komorní hudbě s více nástroji převa...

    Johann Brahms většinou používal německá a vídeňská piana. V jeho raných letech hrál na klavír od hamburské společnosti Baumgarten & Heins. V roce 1856 mu Clara Schumannová dala klavír Graf. Brahms ho používal pro svou práci až do roku 1873. Poté ho daroval společnosti Gesellschaft der Musikfreunde; dnes je tenhle nástroj vystaven v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Později, v roce 1864, napsal Claře Schumannové o své přitažlivosti ke Streicherovi. V roce 1873 dostal Streicherův klavír op. 6713 a ponechal si ho ve svém domě až do své smrti. Jak napsal Claře: „Tam [na mém Streicherovi] vždy přesně vím, co píšu a proč píšu tak či onak.“ V 80. letech 19. století Brahms svá veřejná představení hrál hlavně na Bösendorferovi. Na svých bonnských koncertech hrál na Steinweg Nachfolgern v roce 1880 a na Blüthner v roce 1883. Brahms použil také Bechstein na svých několika koncertech: 1872 ve Wurzburgu, 1872 v Kolíně nad Rýnem a 1881 v Amsterdamu.

    Alexandre Oguey, Neal Peres da Costa. Pastoral Fables. Nahráno na replice klavíru Streicher 1868 od Paul McNultyho
    Boyd McDonald. Johannes Brahms. The piano Miniatures. Nahráno na originálním klavíru Streicher 1851
    Hardy Rittner. Johannes Brahms. Complete Piano Music. Nahráno na klavírech Bosendorfer 1846, Streicher 1856 a 1868
    Brahms kolem roku 1853
    Brahms kolem roku 1866
    Brahms kolem roku 1876
    Brahms kolem roku 1890

    Literatura

    1. Brahms-Briefwechsel, Deutsche Brahms-Gesellschaft, Berlin 1906–1922, sv. 1–16; sv. 17–19, Tutzing 1991–1995 2. Dietrich, Albert Hermann, Erinnerungen an Johannes Brahms in Briefen. Besonders aus seiner Jugendzeit, Nabu Press 2010, ISBN 978-1-1487-1276-5 3. Gärtner, Heinz, Johannes Brahms. Biografie eines Doppellebens, Langen-Müller, München 2003, ISBN 978-3-7844-2901-4 4. Heuberger, Richard, Erinnerungen an Johannes Brahms, Verlag Hans Schneider, Tutzing 1976, ISBN 978-3-7952-0181-4 5. Kal...

    Související články

    1. Antonín Dvořák 2. Richard Wagner 3. Clara Schumannová 4. Symfonie

    Externí odkazy

    1. Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Brahms na Wikimedia Commons 2. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johannes Brahms 3. Osoba Johannes Brahmsve Wikicitátech 4. Volně přístupné partitury děl od J. Brahmse v projektu IMSLP 5. Johannes Brahms na projektu Musopen 6. Classic Cat - Brahmsovy skladby ve formátu mp3s 7. Základní informace na stránkách Českého rozhlasu (česky) 8. Komplexní stránka věnovaná Brahmsovi (anglicky) 9. Stránka Brahmsova muzea v Ham...

  5. Johanna Henrica Christiane Nissen: Casáu con: ensin valor: Estudios; Estudios: Universidá de Música y Arte Dramáticu de Viena: Nivel d'estudios: Doctorado de Musica (es) Llingües falaes: alemán: Alumnu de: Eduard Marxsen: Oficiu; Oficiu: compositor, direutor d'orquesta, pianista: Emplegadores: Universidá de Música y Arte Dramáticu de ...

    • Βιογραφία
    • Βιβλιογραφία
    • Εξωτερικοί Σύνδεσμοι

    Γεννήθηκε στο Αμβούργο το 1833 από φτωχή οικογένεια. Ο πατέρας του, κοντραμπασίστας στο επάγγελμα, διέκρινε από πολύ νωρίς το ταλέντο του και φρόντισε εγκαίρως να λάβει την κατάλληλη μουσική παιδεία. Όταν ο Μπραμς ήταν 20 χρονών, ο Σούμαν, που ήταν 23 χρόνια μεγαλύτερός του, μελέτησε ορισμένες από τις συνθέσεις του και εξήγγειλε τη γέννηση μιας μεγαλοφυΐας. Υπάρχει η γενική πεποίθηση ότι ο Μπραμς και η σύζυγος του Ρόμπερτ Σούμαν, η πιανίστρια και συνθέτρια Κλάρα Βικ-Σούμαν, ήταν ερωτευμένοι, αλλά ότι η σχέση τους δεν ολοκληρώθηκε ίσως ποτέ, ούτε μετά το θάνατο του Σούμαν το 1856. Στη ζωή του Μπραμς έμελλε να υπάρξουν και άλλες αισθηματικές περιπέτειες, οι περισσότερες όμως από αυτές ήταν μονομερείς. Ο συνθέτης δεν παντρεύτηκε ποτέ. Το 1855, άρχισε τις εμφανίσεις του ως πιανίστας. Κατέλαβε τη θέση του διευθυντή ορχήστρας στην πριγκηπική αυλή του Ντέτμολντ και το 1859 ίδρυσε και ανέλαβε τη διεύθυνση μιας γυναικείας χορωδίας στο Αμβούργο. Απογοητευμένος από την αδυναμία του να διοριστε...

    Μουτσόπουλος, Ευάγγελος, «Οι θεμελιώδεις κατηγορίες του ήθους στη μουσική του J. Brahms: Δραματικό, τραγικό και χιουμοριστικό». Νέα Εστία 121 (1987), 295-303 και στο: Πρακτικά της Ακαδημίας Αθηνών...

    Παρουσίαση από το Μέγαρο Μουσικής Θεσσαλονίκης[νεκρός σύνδεσμος]
    Ελεύθερες παρτιτούρες από τον Μπραμς στο International Music Score Library Project
  1. People also search for