Yahoo Web Search

  1. About 3,500 search results
  1. Štefánikova kasárna. Štefánikova kasárna (nazývaná někdy též Smíchovská kasárna) se nacházela v dnešní soudní budově na adrese Náměstí Kinských 234/5, Praha 5, Smíchov, kde je od 90. let 20. století sídlo Krajského soudu v Praze a původně též Obvodního soudu pro Prahu 5. Kasárna měnila v průběhu let svůj název.

  2. V jejich blízkosti byla v této době také založena malá osada Džbán. Vedle hornictví se v obci, stejně jako v celém kraji, rozmohlo pěstování chmele, Mutějovice se nakonec staly druhou největší obcí, kde se pěstoval světoznámý žatecký chmel.

  3. Malá Strana se v minulosti skládala z menších osad, jako například byla založena Obora, Nebovidky, Rybáře, Trávník nebo Úvoz. Český král Přemysl Otakar II. udělil Malé Straně v roce 1257 městský statut.

  4. AUTOMOBILKA ŠKODA. Na Prikope 23, Prague 1. 5.5 hodiny. Světově známá automobilka Škoda patří k nejmodernějším závodům na světě. Byla založena v roce 1895 v Mladé Boleslavi, městě vzdáleném asi 55 km od Prahy. Škoda byla jako jedna... Cena od 1100CZK ( 44 EUR) za osobu. Platba on-line. 5% sleva.

    • Tradice A Kultura
    • Historie
    • Historie Jetřichovské školy
    • Historie Jetřichovské Kultury
    • Historie Jetřichovské Knihovny
    • Historie Jetřichovských ochotníků
    • Jetřichovec během 2. Světové války
    • Spolek Kampelička
    • Sbor dobrovolných hasičů
    • Požáry

    V Jetřichovci se dodržuje stará tradice, která téměř zanikla. Místní ji nazývají „škroukání“. Děti každoročně chodí a při takzvaném škroukání s řehtačkami a škroukačkami nahrazují zvony, které odletěly do Říma. Dále se dodržuje pálení Jidáše na Velký pátek, stavění májí, masopustní bál, pálení čarodějnic, posvícení či zpívání u kapličky. SDH pořádá každoroční výlety na kolech po okolí s aktivitami pro děti. Jednou za 4 roky se pořádají Jetřichovecké hudební slavnosti pořádané nepřetržitě od roku 1994. Mezi sportovní akce patří nohejbalové turnaje či fotbalový turnaj Svobodní vs. Ženatí. Pro širokou veřejnost je pořádáno „Přespávání na hřišti“. Každý rok se večer před Štědrým dnem koná zpívánií u kapličky, po dozpívání se nabízí svařené víno a medovina. Je velká účast od malých dětí až po nejstarší občany. Působí zde dechová skupina Jetřicháci a již zaniklá Můj Souset. Mezi roky 1917–1928 byl v Jetřichovci ochotnický divadelní spolek. Bývalou školní budovu si místní občané předělali...

    První zmínka o vsi je z roku 1417. Původní názvy vesnice byly např. Jetřichov nebo Jetřichova ves. Na začátku 19. století se vesnice psala jako Jetřichovetz (Dětřichowetz). Do roku 1923 se ves jmenovala Jetřichoves a po tomto roku již beze změny Jetřichovec. Roku 1869 měla obec 380 obyvatel, 1900 - 243 obyvatel, 1910 - 268 obyvatel, 1930 - 255 obyvatel, 1950 - 203 obyvatel, 1961 - 216 obyvatel a v roce 1970 189 obyvatel. (zdroj: ročenka Statistického úřadu Pelhřimov) V roce 1923 byla založena obecní kronika, kterou vedl první kornikář a současně starosta František Hlásek. V té době měla obec 496 domovních čísel - mezi nimi nebyly čísla 19, 25 a 27, protože ta vyhořela a již se v té době znovu nepostavila. Obec byla vždy zemědělská, proto bylo v obci v roce 1923 22 zemědělských usedlostí. Výměra obce v té době byla 408,8 ha, z toho 232,7 ha polí, 44,2 ha luk, 2 ha zahrad, 29,2 ha pastvin, 84,6 ha lesů, 13,15 ha neplodné bůdy a 0,4 ha rybníků. Největší výměru zemědělské půdy mají čp....

    Od roku 1905 do roku 1918 byl řídícím učitelem pan Novák. Po jeho ukončení funkce zde až do roku 1929 učil nový učitel František Roubal. Z Kutné Hory v roce 1930 přijel Václav Dufek, který po konci školního roku 1946 pověsil učitelské ukazovátko na hřebík a své místo přenechal Stanislavu Hejdovi, který učil pouze do roku 1947, protože byl poté přeložen. Místo něho nastoupil čerstvě ženatý Josef Hladík z Hartvíkova, který musel jako čerstvě vystudovaný mladý muž na Slovensko jako výpomocný učitel, kde byl až do roku 1939, kdy kvůli vyhlášce samostatného Slovenského štátu jako všichni ostatní Češi vystěhovat do Protektorátu Čechy a Morava.

    Staří obyvatelé si byli schopni vyrábět tzv. opálky, což byly velké lýkové koše. Dokázali z nich vytvářet naprostá umělecká díla. Opálky se využívaly převážně na řezanku pro koně. Samozřejmě se dralo peří jako na každé vesnici. Vzhledem k tomu, že byli jetřichovští obyvatelé poměrně majetní, tak si majetnější z nich mohli dovolit černou zrnkovou kávu, kterou na posledním draní podávali jako poděkováni, což byla velká vzácnost. Jen Bůh ví, koho tehdy napadlo, když při „dračce“ padl nápad, když si nějaký z mládenců četl knihu: „Zda by se nešlo poradit s panem řídícím o vzniku naší obecní knihovny i se čtenářskými besedami?“ A založila se tudíž obecní knihovna. V roce 1930 se ochotníci i se čtenářskou besedou rozpustili. Poté jeviště převzal velmi aktivní sbor dobrovolných hasičů. Režíroval je Ladislav Hlásek. Poté sehráli veselohru „Dědkové“, která se těšila velkému úspěchu. SDH se dále angažoval do stmelování vesnice a kultury v ní.

    Knihovna byla založena roku 1923, což byl pro vesnici velmi významný rok. Vzal si ji na starost František Roubal, jež byl na Jetřichovské škole přes 10 let. Ve vesnici byl velmi oblíbený a on sám s vesnicí velmi srostl. Říká se o něm, že byl velmi milý a nápomocný i když šlo o radu jakékoliv závažnosti. Československá vláda dopomohla ke knihovně usnesením, že obecní úřad musí na knihovnu přispět 0,5 Kčs za každého občana registrovaného v minulém sčítání lidu. Obecní úřad proto musel každý rok přispět na Jetřichovskou knihovnu 147 Kčs. Za tuto částku se kupovaly knihy. Osvětový dům v Prazejiž při vzniku knihovny daroval 28 knih do knihovny, jejichž celková hodnota byla 300 Kčs. Dokud fungovala obecní škola, staral se o školu pan učitel, ale po zániku musel knihovnu přebrat pan Josef Koblic. Knihovna se ze zavřené školy přemístila do podkroví bývalé kampeličky, kde mimo jiné byla pobočka Státní spořitelny a úřadovna MNV. Po zrušení Státní spořitelny, se přesunula na její místo právě k...

    Roku 1923 bylo společně s čtenářskou besedou založeno i ochotnické divadlo, které se těšilo velké oblibě zvláště u mladých hochů a děvčat. Scházeli se u pana hostinského Dvořáka, který miloval ochotnické divadlo. Ochotníky vedla paní Alžběta Cardová - manželka Františka Cardy, který spravoval kampeličku. I přes bezdětnost měla mladé lidi velmi ráda a starala se o jejich rozvoj. Při uskutečňování divadla se stal jev téměř jako při stavbě Národního divadla. Jetřichovský lid udělal sbírkua všichni dle svých možností přispěli. Díky sbírce se mohla koupit opona, budka pro nápovědu i kulisy. Jeviště si jetřichovští občané postavili sami. V hostinci byl nedostatek židlí, proto se ze sklepa vždy přivalily pivní sudy a na ně se položila nařezaná prkna. Na Květnou neděli připravila paní Cardová truchlohru „Černé oči“, kterou děkan z PacovaJan Walter zakazoval kvůli údajné prostopášnosti, která kazí výchovu mládeže. Tato informace rozdělilo mínění občanů na tuto hru, což se ukázalo na návštěvn...

    Více než čtvrtina mužů z Jetřichovce byla již v roce 1938 demobilizována. Když se roku 1939 určily dávky, tak jetřichovský mlynář Krejča mlel na černo a mlel 2x víc než bylo nacisty povoleno. Roku 1940 byla velmi malá úroda, ale zemědělci museli i přesto dát část úrody státu. V roce 1941 Jetřichovec zasáhla chudoba z důvodu stále stejných dávek státu, ale menší a menší úrodě. Dávky byly tak vysoké, že toho tolik zemědělci ani neměli. Kontrola, která jezdila kontrolovat, když tento fakt zjistila nechávala auto za vesnicí, aby to občané nezjistili, jenže díky všímavosti se to většinou rychle zjistilo a tato informace se rychle šířila. Hospodáři schovávali úrodu do předem připravených skrýší. Za celou 2. světovou válku se ve vsi nenašel ani jeden udavač, ani na nikoho ve vsi nebylo podáno udání. Všichni žili v jednotě, důvěřovali a pomáhali si vzájemně. Pro domácí zabijačku musel vydávat starosta Blažek speciální povolení. Z vepře museli odevzdávat 4 kg škvařeného sádlaa např. dvoučlen...

    Velkým krokem v činnosti obce bylo založení Spolku Kampelička. Byl založen roku 1908. Největší zásluhu měl první učitel v Jetřichovci pan Josef Novák. Bylo 15 zakládajících členů, ale postupně se přidávali ostatní a i někteří obyvatelé Zhořce. Pan Novák se stal i pokladníkem do doby přeložení. Po něm převzal funkci pan František Carda. Koncem roku 1929 měla Kampelička na vkladních knížkách místních obyvatelů 538 089, 05 Kčs. Ke stejnému datu se vázalo 147, 400 Kčs zápůjček členů. Zhruba pětina byla z okolních vesnic, jejichž občané se stali členy Kampeličky. V roce 1930 měla Kampelička již 633 580, 50 Kčs vkladů a 169 491 Kčs půjček. Z toho 20 778, 20 Kčs padlo na roční výpůjčku na hnojiva pro místní hospodáře, čímž spoustu hospodářů zachránila z velké chudoby. Úroky ze vkladů byly 3-3,5% a ze zápůjček 5%, díky nimž si i Spolek vydělával. Roku 1926 Kampelička zakoupila benzinový motor, který pro ulehčení práce zapůjčovala členům za minimální poplatky. V roce 1936 se konala valná hro...

    V Jetřichovci byl sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) založen 8. prosince 1922 na návrh tehdejšího starosty obce při schůzi obecního zastupitelstva. Mezi zakládající členy patřilo prvních 18 dobrovolníků z místního obyvatelstva. První ruční hasičská stříkačka byla zakoupena obcí již roku 1902, i když myšlenka na založení sboru přišla až o 20 let později. V roce 1952 SDH pořídilo první motorovou stříkačku a vůz Tatra 805. Roku 1969 daroval Okresní národní výbor v Pelhřimověvýkonnější stříkačku. V roce 1989 získali znovu od Okresního výboru v Pelhřimově starší hasičské vozidlo, které bylo v roce 2005 vyměněno za novější model. Ze začátku nebyli hasiči vždy vítáni, jak je nám známo z vyprávění starších občanů. Nejednou bylo bráněno hasičům v zásahu při požárech. Ale i přes to si lidé začínali uvědomovat, že SDH je důležitá složka vesnice a získávali si oblibu a autoritu. Pomohl tomu např. požár, který vzniknul v mlýně na Hladově dne 18. 12. 1924. Citace z Jetřichovské kroniky: „Při...

    Kromě již zmíněného požáru na Hladově se stala další hrozivá událost. 22. února 1928 ve 4 hodiny ráno vypukl požár a začala hořet stodola Brabcova a Papežova. Brabec byl pojištěný, takže i přes shořelou stodolou, mlýnem a mlátičkou na obilí, vůz, plodiny i ostatní hospodářské náčiní, neutrpěl takovou finanční škodu jako vdova Papežová, která pojištěna nebyla. Stodola jí shořela do základu, shořely všechny plodiny, seno, jetel, ale i vůz žebřiňák nebo nový žací stroj. Roku 1933 znovu vzplanul mlýn Hladov. Díky Jetřichovskému, ale i Bratřickému a Zhořeckému sboru se mlýn zachránil. V roce 1947 zapálil blesk hospodářské stavení čp. 3. Požár vznikl odpoledne. Celá střecha shořela, ale naštěstí se nedostal dál, zvlášť pod střechu, kde byla hospodářská zvířata. Hospodář během měsíce střechu opravil za značné pomoci sousedů. Na jaře roku 1954 vznikl požár v čp. 19. Malé děti si ve stodole hrály se zápalkami. Rodiče byli v práci a požár byl během chvíle. Občané i hasiči zastavili oheň a nik...

    • vesnice
    • Pacov
  5. Oct 29, 2019 · úterý 29. října 2019 Vrtbovská zahrada, Karmelitská 25, 118 00 Praha 1-Malá Strana, Česko. Po 10 letech žití v Praze, nechápu, že jsem tohle místo nikdy nenavštívila!!! Tohle je naprostý skvost a doslova jsem si z tohohle místa sedla na zadek. Zajímalo by mne kolik Pražanů, zde bylo.

  6. referaty-seminarky.cz › praha-v-literaturePraha v literatuře

    V roce 1257 byla založena Malá Strana, v 1. čtvrtině 14. stol. Hradčany. Zbraslavská kronika, (Chronicon Aulae Regiae), vedle Kosmovy kroniky nejvýznamnější latinská kronika českého středověku (dovedená do roku 1338); začal ji psát mnich Ota ve zbraslavském klášteře, jeho pokračovatelem se stal Petr Žitavský.

  1. Searches related to kde byla malá strana založena online za 1

    kde byla malá strana založena online za 1 2