Yahoo Web Search

  1. Kyiv - Wikipedia

    en.wikipedia.org › wiki › Kyjev

    Kyiv (Ukrainian: Київ) or Kiev is the capital and most populous city of Ukraine. It is in north-central Ukraine along the Dnieper River . Its population in July 2015 was 2,887,974 [12] (though higher estimated numbers have been cited in the press), [13] making Kyiv the seventh-most populous city in Europe.

    • AD 482 (officially)
    • Ukraine
  2. Kyjev – Wikipedie

    cs.wikipedia.org › wiki › Kyjev

    Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2020 zde žilo přes 2,96 milionu obyvatel, včetně aglomerace pak přes 3,65 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Pro svou starobylost bývá nazýván ...

    • Kyjev
    • 10 obvodů (rajónů)
    • 179 m n. m.
    • Ukrajina
  3. Kyjev – Wikipédia

    sk.wikipedia.org › wiki › Kyjev
    • Názov
    • Poloha A Prírodné Podmienky
    • Dejiny
    • Administratívne členenie
    • Doprava
    • Pamätihodnosti
    • Referencie
    • Iné Projekty

    Názov mesta je odvodený od osobného mena Kyj a znamená teda Kyjov (patriaci Kyjovi).V iných jazykoch: po rusky: Киев – Kijev, po poľsky: Kijów, jidiš: קיאב – Kijav. Slovenské Kyjev (podobne v iných jazykoch) sa podobá na ruský názov, a preto si ho Ukrajinci oficiálne neželajú.[chýba zdroj]

    Historické centrum Kyjeva sa rozkladá na pahorkoch nad pravým (západným) brehom Dnepra, v 20. storočí vyrástli nové štvrte aj na ľavom brehu, ako napríklad Darnyca alebo Podil. Reliéf mesta je dosť členitý, lesnaté pahorky sú od seba oddelené malými údoliami, zbiehajúcimi sa k Dnepru. Do Dnepra sa pri Kyjeve zľava vlieva rieka Desna, severne od mesta Dneper zadržuje veľká Kyjevská priehrada.

    Podľa legendy založili Kyjev traja bratia tak, že postavili tri hrady na troch pahorkoch. Kyjev patrí k starobylým európskym mestám, nakoľko archeologické nálezy posúvajú jeho začiatky na prelom 5. a 6. storočia. V 9. až 12. storočí bol Kyjev sídelným mestom rozsiahlej Kyjevskej Rusi. Roku 988 prijal kyjevský veľkoknieža Vladimír I. kresťanstvo, ktoré sa odtiaľ šírilo medzi všetkých východných Slovanov, a Kyjev sa hneď stal jedným z hlavných centier kresťanskej kultúry. Počas 12. storočia sa štát rozpadol na viacero kniežatstiev a Kyjev začal strácať svoj pôvodný význam. Roku 1240 mesto spustošili mongolské vojská Batuchána. Od roku 1363 patril Kyjev Litovskému veľkokniežatstvu (od roku 1471 ako stredisko Kyjevského vojvodstva) a spolu s ním neskôr v rámci Lublinskej únie k poľsko-litovskej ríši. Od roku 1497 mal Kyjev samosprávu podľa magdeburskéhospôsobu. Po kozáckych povstaniach v polovici 17. storočia sa Kyjev dostal pod ruskú správu; jeho pridelenie Rusku definitívne potvrdil V...

    Kyjev je rozdelený na 10 správnych obvodov („rajónov“): 1. Darnyckyj (Дарницький) 2. Desňanskyj (Деснянський) 3. Dniprovskyj (Дніпровський) 4. Holosijivskyj (Голосіївський) 5. Obolonskyj (Оболонський) 6. Pečerskyj (Печерський) 7. Podiľskyj (Подільський) 8. Solomenskyj (Соломенський) 9. Sviatošynskyj (Святошинський) 10. Ševčenkivskyj (Шевченківський)

    Kostru mestského dopravného systému tvorí metro. Kyjevské metro má tri trasy, pretínajúce sa v centre mesta. Prvá trasa bola uvedená do prevádzky v roku 1960. Dnes má 43 staníc a celkovú dĺžku 54 km, z toho 6 km po povrchu. Juhovýchodne od Kyjeva sa nachádza medzinárodné letisko Boryspiľ.

    Katedrála sv. Sofie (po ukrajinsky: Софійський собор, po rusky: Софийский собор alebo Собор Святой Софии) Katedrála sv. Sofie (Svätej Múdrosti) bola postavená v 11. storočí z rozhodnutia Jaroslava Múdreho, ktorý ju dal založiť v roku 1037. Názov chrámu je odvodený od gréckeho slova sofia (múdrosť) podľa vzoru konštantínopolskej Hagie Sofie. Konali sa v ňom korunovačné slávnosti a iné slávnostné ceremónie; kniežatá Kyjevskej Rusi tu udeľovali audienciu zahraničným delegáciám. Za dobu svojej existencie bola katedrála niekoľkokrát zničená, obzvlášť v roku 1240 mongolskými Tatármi. V rokoch 1685 – 1707 bola katedrála prestavaná v štýle ukrajinského baroka. Kupoly získali hruškovitý tvar a z pôvodných tridsiatich kupol bolo zachovaných iba devätnásť. V roku 1889došlo k prestavbe západného priečelia a bola vybudovaná chrámová predsieň. Počas protináboženskej kampane v Sovietskom zväze v roku 1920 bola plánovaná asanácia katedrály, ale nakoniec bola katedrála s priľahlými objektmi z 18. st...

    ↑ Ukrajina [online]. Bratislava : Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, rev. 2014-06-09, [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.
    ↑ KYJEV. In: PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. 259 s. ISBN 80-7277-219-8. S. 117 – 120.
    Commons ponúka multimediálne súbory na tému Kyjev
    Wikislovník ponúka heslo Kyjev
  4. Kiev - Wikipedia

    bcl.wikipedia.org › wiki › Kiev

    Kyjev) an kapitolyo asin pinakamatawong syudad sa Ukraine, manunumpungan ini sa norteng sentral na parte kan nasyon sa Dnieper. An populasyon kan Hulyo 2015 uminabot sa 2,887,974 (sinasabing mas halangkaw pa ini base sa ulat), kaya naging ini an ika-pito na pinakamatawong syudad sa Europa.

    • 482 A.D. (officially)
    • Ukraine
  5. Hotel Kyjev – Wikipédia

    sk.m.wikipedia.org › wiki › Hotel_Kyjev

    Hotel Kyjev je hotel v bratislavskom Starom Meste. Nachádza sa na Rajskej ulici pri Kamennom námestí, v bezprostrednej blízkosti obchodného domu Tesco. Dostavaný bol v roku 1973, otvorený v nasledujúcom roku.

  6. Bitka o Kyjev (1941) – Wikipédia

    sk.wikipedia.org › wiki › Bitka_o_Kyjev_(1941)
    • Predohra
    • Bitka
    • Dohra

    Pri vpáde do ZSSR postupovala nemecká skupina armád stred rýchlejšie ako jej južnejší kolega. Von Bockove jednotky dosiahli Smolensk 26. júla 1941, boli však zastavené silnou obranou a nedostatkom zásob, čo oddialilo pokračovanie v útoku na Moskvu týmto smerom. V následných mesiac trvajúcich bojoch sa Nemcom podarilo pri Smolensku obkľúčiť 16., 19. a 20. armádu Západného frontu, ktoré sa sovietske velenie pokúšalo protiútokmi vyslobodiť z obkľúčenia. Na juhu si von Rundstedtove jednotky prebíjali cestu silnejšou sovietskou obranou Juhozápadného frontu. Pri bojoch okolo Umane sa im podarilo obkľúčiť a zničiť sovietsku 6. a 12. armádu. Viac na juhu si zmiešané rumunsko-nemecké sily kliesnili cestu po pravom brehu Dnepra obranou sovietskeho Južného frontu k Odese a Čiernemu moru. Sovietske velenie 6. júla vytvorilo štáb obrany Kyjeva. Kyjevská opevnená oblasť bola posilenená o 3 strelecké divízie, 2 výsadkové brigády a rôzne menšie jednotky vrátane kadetov kyjevskej delostreleckej škol...

    11. júla 1941 nemecké jednotky prerazili sovietsku obranu pri Novograde-Volyňskom a dosiahli rieku Irpeň iba 15 km od Kyjeva. Maršal Budďonnyj, ktorý v tej dobe velil Juhozápadnému frontu nariadil protiútok jednotkám 5. a 6. armády, aby zabránili nemeckým útokom v smere na Žitomir a Kyjev. 9. a 22. mechanizovaný zbor od 10. do 16. júla v oblasti Korosteňskej opevnenej oblasti zatlačili 2 nemecké pechotné divízie späť asi o 15 km a preťal cestu Novograd-Volyňskyj – Žitomir. Aktívna činnosť sovietskej 5. a 6. armády viazala značné sily nemeckých vojsk. Smerom na Kyjev Nemci 11. až 14. júla postupovali iba pomaly, ťažké boje sa viedli pri Sviatošine. Koncom júla sa nemeckým jednotkám podarilo obsadiť letisko Žuliany západne od Kyjeva. Kirponos sa rozhodol odraziť tento útok nedávno prisunutými jednotkami 3. výsadkového zboru. Ako prvá zasiahla do bojov 6. augusta 6. výsadková brigáda plukovníka Žoludeva, ktorej sa podarilo Nemcov zatlačiť späť z letiska. Následne ďalší deň zaútočila 21...

    Nemci 20. septembra 1941 obsadili Kyjev. V priebehu 10 dní začali v rokline Babij Jarna severozápade mesta s masovými vraždami miestneho civilného obyvateľstva a vojnových zajatcov. Kyjevská strategická obranná operácia sa oficiálne skončila 26. septembra 1941. V obkľúčení sa ocitlo 452 700 vojakov, 2 642 diel a mínometov a 64 tankov. Uniknúť sa do 2. októbra podarilo len asi 15 000 mužom. Väčšinou cez silne bombardovanú riečnu prepravu cez Dneper pri obci Solovjovsk. Ostatní zahynuli, padli do zajatia, alebo sa v neprehľadnej situácii rozptýlili. Juhozápadný front počas bitky stratil 700 544 mužov, vrátane 616 304 mŕtvych, zajatých alebo nezvestných. Sovietska 5., 37., 26. a 21. armáda, ktoré mali dovedna 43 divízií boli de facto zničené. 40. armádasíce ako celok zničená nebola, ale utrpela veľmi ťažké straty. Front musel byť vybudovaný prakticky odznova. Bitka znamenala likvidáciu sovietskeho Juhozápadného frontu, ktorý bol obkľúčený Nemcami. Podľa ich tvrdení bolo zajatých okolo...

  7. Bitva o Kyjevský kotel – Wikipedie

    cs.wikipedia.org › wiki › Bitva_o_Kyjevský_kotel
    • Stručný Popis
    • Průběh Operace
    • důsledky
    • odkazy

    Ve snaze zastavit útočící německou armádu vytvořila v srpnu 1941 Rudá armáda silnou opěrnou linii v předpolí Kyjeva a především na východním břehu Dněpru. V této situaci se Hitler rozhodl bleskově odklonit směrem na jih početné tankové síly, postupující na Moskvu, a dostat se tak obráncům do zad. Toto nečekané rozhodnutí, které zaskočilo mnohé nacistické velitele, zastihlo nepřipravené rovněž sovětské obránce, kteří nedokázali útok odrazit, zejména, když se následně, v září, podařilo jiným německým obrněným jednotkám přeplavit dále na jihu přes Dněpr a uzavřít kolem obránců kotel.

    V srpnu vznikl na Ukrajině, západně od Kyjeva, výběžek ve frontě, který znamenal pro útočící Wehrmachtvážný problém. Přes houževnatou sovětskou obranu Němci postupovali jen za cenu značných ztrát a nakonec byli sověty dokonce přinuceni k částečnému ústupu z již dobytých předměstí Kyjeva. Za této situace Německé hlavní velitelství (OKH) zvažovalo, zda má podpořit postup Skupiny armád Jih v okolí Kyjeva přesunutím části obrněných sil Skupiny armád Střed, postupující tou dobou středním Ruskem směrem na Moskvu. O tomto plánu se rozhořel spor mezi vysokými německými důstojníky a samotným Hitlerem, ale vůdcenakonec rozhodl, že uskupení sovětských vojsk musí být zlikvidováno a Ukrajina co nejrychleji využita pro potřeby německého válečného průmyslu i zemědělství. Na pomoc německé Skupině armád Jih, která postrádala dostatečnou sílu potřebnou k překročení Dněpru, byly tedy vyslány německé síly ze Skupiny armád Střed. Jednalo se o podstatnou část 2. tankové armády generála Heinze Guderianaa...

    Rudá armáda utrpěla drtivou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 700 tisíc vojáků. Jako důsledek německého vítězství u Kyjeva byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a skupině armád Jih se otevřela cesta k dobytí a obsazení strategicky významné oblasti - Donbasu a následně postupu na Kavkaz. Vojska Skupiny armád Střed se vrátila na sever a znovu zapojila do útoku na Moskvu. Operace u Kyjeva však představovala přibližně měsíční zdržení, což mohlo, spolu s dalšími okolnostmi, přispět k tomu, že místo dobytí hlavního města do příchodu zimy je na přelomu roku u Moskvy potkala první vážná porážka. Ještě v září, bezprostředně po dobytí Kyjeva, začali Němci s pomocí místních kolaborantů s vyhlazováním Židů. Během prvních dnů jich bylo v nedaleké rokli Babij Jar zastřeleno přes 33 tisíc. Později bylo vybíjeno i romské a slovanské obyvatelstvo, a odhaduje se, že do osvobození, během dvou let masového zabíjení tam přišlo o život 100-200 tis. osob.

    Reference

    V tomto článku byly použity překlady textů z článků Battle of Kiev (1941) na anglické Wikipedii, Schlacht um Kiew (1941) na německé Wikipedii a Киевская операция (1941)na ruské Wikipedii.

    Externí odkazy

    1. Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Kyjevský kotel na Wikimedia Commons 2. Smolensk a Kyjev 1941 na fronta.cz 3. Sovětská bouře - Bitva o Kyjev.cz

  8. Bitka o Kyjev - Wikiwand

    www.wikiwand.com › sk › Bitka_o_Kyjev

    postup poľských vojsk na Kyjev roku 1018, pozri: Kyjevská expedícia (1018) postup poľských vojsk na Kyjev roku 1069, pozri: Kyjevská expedícia (1069) ozbrojené stretnutie počas poľsko-sovietskej vojny v roku 1920, pozri: Kyjevská ofenzíva (1920) bitka o Kyjev cez druhú svetová vojnu v roku 1941, pozri: bitka o Kyjev (1941)

  9. Kyjev wikipedia - søkeresultater fra Yahoo

    no.search.yahoo.com › mobile › s

    Kyjev je hlavné a najväčšie mesto Ukrajiny, správne stredisko Kyjevskej oblasti. Mesto leží na rieke Dneper v severnej časti krajiny. Má rozlohu 847 km2 a 3,7 milióna obyvateľov. Kyjevská aglomerácia má 4,07 milióna obyvateľov. Je to dopravná križovatka a centrum elektrotechnického priemyslu.

  10. Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších a nejstarších měst v Evropě. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2020 zde žilo přes 2,96 milionu obyvatel, včetně aglomerace pak přes 3,65 miliony obyvatel.

  11. People also search for