Yahoo Web Search

  1. About 9,080,000 search results
  1. en.wikipedia.org › wiki › PeruPeru - Wikipedia

    Peru ranks high in social freedom; it is an active member of the Asia-Pacific Economic Cooperation, the Pacific Alliance, the Trans-Pacific Partnership and the World Trade Organization; and is considered as a middle power. Peru has a population that includes Mestizos, Amerindians, Europeans, Africans and Asians.

    • +51
    • dd.mm.yyyy (CE)
  2. cs.wikipedia.org › wiki › PeruPeru – Wikipedie

    • Původ Vlajky
    • Dějiny
    • Geografie
    • Politický systém
    • Ekonomika
    • Obyvatelstvo
    • Kultura
    • odkazy

    Vlajka se rozděluje na tři svislé pruhy. Pravý pruh a levý pruh je červený, prostřední pruh je zářivě bílý. Červená barva která je na obou stranách vlajky, symbolizuje krev bojovníků prolitou v boji za svobodu a bílá symbolizuje právo a spravedlnost.

    Nejstarší důkazy lidské činnosti na tomto území se datují přibližně do roku 11 000 př. n. l. Nejstarší známá peruánská kultura, Norte Chico (zvaná též Caral), vzkvétala v letech 3 000 až 1 800 př. n. l. podél Tichého oceánu. Jako další se rozvíjely kultury Chavínská, Paracaská, Močická, Nasca, Tiwanaku, Vari a Čimú. Nejvýznamnější byl Chavín, tato kultura existovala zhruba v letech 900–200 př. n. l. Jejím centrem a obřadním místem bylo město Chavín de Huántar. Byla to patrně první jihoamerická kultura, která zpracovávala zlato.Po pádu Chavínu bylo nejdůležitějším civilizačním centrem Vari, neboli Huarijská kultura. Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a existovala zhruba půl století. Počet obyvatel hlavního města Huari se odhaduje na 40 000. V 15. století se Inkové seskupili do silného státu a během století vytvořili největší říši v předkolumbovské Americe. Incká říše si postupně podrobila všechny ostatní andské národy např. roku 1475 říši Čimú. V 15. století Incká říše ovlá...

    Peru je třetí největší stát jihoamerického kontinentu. Je rozděleno na tři oblasti, které se táhnou ve směru sever-jih. Na západě je poušť Sechura, nejširší na severu, kde je mnoho velkých písečných dun. Dále na jih je pobřeží převážně skalnaté se souvislým pásmem hor. Z peruánských And protéká pouští asi 50 řek. Andy se zvedají směrem do vnitrozemí až do výšky přes 5000 metrů. Nejvyšší horou je Huascarán (6768 m n. m.). Hlavní dvě horská pásma Kordiller, které mají dosud činné sopky a seismickou aktivitu, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž se nachází jezero Titicaca(6900 km²). Na východní straně And se vrcholky pozvolna svažují do amazonské nížiny, která zabírá 62 % území státu. Peru má zhruba třikrát více obyvatel než ČR, avšak hustota obyvatelstva (počet obyvatel na 1 km²) je nízká. Většina obyvatel žije na úzkém pruhu země při pobřeží Tichého oceánu. Peruánské národní parky(v roce 2014 celkem 13 parků) a další chráněná území pokrývají necelých 17 % rozlohy...

    Peru je podle ústavy z roku 1979 republika s prezidentským systémem. V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorový parlament. Nová ústava, která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. Podle současné ústavy je prezident hlavou státu a vlády. Je volen na pět let lidovým hlasováním a nemůže sloužit dvě po sobě jdoucí období. Prezident ovšem sám vládě nepředsedá, ale jmenuje předsedu vlády a na jeho radu ministry. Hovoří se tak někdy o poloprezidentském systému. Parlament, zvaný Kongres republiky, je jednokomorový a má 130 členů volených na pět let. Hlasování do parlamentu je povinné, pro všechny občany ve věku 18 až 70 let.

    Peruánská hospodářská politika zažila ve 20. století velké proměny. Vláda Juana Velasca Alvaradav letech 1968–1975 vyvlastnila zahraniční společnosti, zavedla plánovanou ekonomiku a vytvořila velký státní sektor. Tato opatření ovšem nedokázala dosáhnout kýžených cílů lépe přerozdělit bohatství a ukončit ekonomickou závislost na rozvinutých zemích. Navzdory tomu nebyla zrušena až do 90. let, kdy vláda Alberta Fujimoriho začala ekonomiku prudce deregulovat a liberalizovat. Fujimoriho reformy způsobily trvalý hospodářský růst od roku 1993, s výjimkou poklesu po asijské finanční krizi v roce 1997. Dnes je ekonomika Peru 48. největším na světě (HDP v paritě kupní síly). Od roku 2011 je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik planety. Od reforem v 90. letech 20. století velmi posílil index lidského rozvoje, přesto stále zůstává podstatně nižší než v případě souseda (a tradičního rivala) Chile, které má tento index v Jižní Americe nejvyšší (Peru šestý až sedmý nejvyšší).Hospodářství je ji...

    Peruánský statistický úřad odhadl v roce 2018 počet obyvatel na 32 162 184. Průměrný populační přírůstek pak na 1,07 %. Třetina všech obyvatel žije v metropolitní oblast Lima – Callao (10 milionů lidí). V hlavním městě Lima je to asi čtvrtina. Více než polovina obyvatel země je soustředěná na pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie na východě jsou osídleny jen velmi řídce. Ve městech žije 76,9 % obyvatelstva. Mezi největší města v Andách patří Arequipa, Cuzco a Huancayo. Další důležitá města jsou pří pobřeží – Callao, Trujillo, Chiclayo, Piura a Chimbote. Iquitosje největší amazonský přístav v zemi. 98 % obyvatelstva má peruánské občanství, v pohraničních oblastech žijí skupiny Ekvádorců, Bolivijců a Brazilců bez občanství. V Peru žije téměř milion etnických Číňanů a asi 100 tisíc Japonců, kteří sem přišli koncem 19. století. V roce 2018 do země přišla migrační vlna Venezuelců prchajících kvůli rozkladu své země pod vládou chávezistů. Podle peruánského imigračního úřadu jich...

    Umění

    Peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa obdržel v roce 2010 Nobelovu cenu za literaturu, jako první Peruánec v historii. V roce 1994 získal rovněž Cervantesovu cenu, nejprestižnější literární ocenění španělsky mluvícího světa, opět jako první Peruánec a dosud jediný (k roku 2018). K oceňovaným autorům patřil i básník César Vallejo, který byl členem skupiny peruánských intelektuálů zvaných Severní skupina (Grupo Norte). Otcem zakladatelem peruánské literatury byl kronikář Inca Garcilaso de la...

    Památky

    Peru má po Brazílii druhý největší počet památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v Jižní Americe, zejména díky ohromnému množství pozůstatků indiánských kultur. Na seznam byla zapsána předkolumbovská města Cuzco, Machu Picchu, Chan Chan, Caral-Supe a Chavín de Huántar, geoglyfy na planině Nazca a Pampas de Jumana, historické centrum Limy a klášter San Francisco de Lima, historické centrum města Arequipa a andský systém cest Qhapaq Ñan. Vysoko v horách And vystavěné Machu Picch...

    Věda

    Archeoložka a matematička německého původu Maria Reicheová se proslavila výzkumem geoglyfů a petroglyfů na planině Nazca, jejich měření a zkoumání zasvětila celý život, přičemž byla zastánkyní astronomické interpretace této starověké památky. Ekonom Hernando de Soto je známý svou prací v oboru informační ekonomie. Je též prezidentem Institutu pro svobodu a demokracii, vlivného think-tanku zabývajícího se rozvojem zemí třetího světa, sídlícího v Limě. Významným matematikem specializujícím se n...

    Literatura

    1. ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-839-6. 2. ROEDL, Bohumír. Peru. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-205-8. 3. SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice Latinské Ameriky. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. ISBN 978-80-7437-117-2.

    Související články

    1. Hispanoamerika

    Externí odkazy

    1. Obrázky, zvuky či videa k tématu Peru na Wikimedia Commons 2. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Peru 3. Slovníkové heslo Peruve Wikislovníku 4. Peru - profil země [online]. Latinská Amerika Dnes [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (česky) 5. Peru - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 6. Peru (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 7. Bertelsmann Stiftung....

    • Lima
    • 1 285 220 km² (19. na světě), z toho zanedbatelné % vodní plochy
  3. People also ask

    What is Peru?

    What county is Peru Indiana in?

    Who is the founder of Peru?

    Is Peru a member of the Andean free trade area?

  4. hu.wikipedia.org › wiki › PeruPeru – Wikipédia

    • Természeti földrajza
    • történelme
    • Államszervezet és Közigazgatás
    • Népesség
    • Gazdasága
    • Közlekedés
    • Kultúra
    • Turizmus
    • Források
    • További információk
    Domborzati térképe
    Az ország műholdas képe. Partvidéke sivatagos
    Főbb városok és folyók

    Nem tudni, mikor érték el az Ázsiából a Bering-földhídon átkelő emberek Dél-Amerika északnyugati területeit. Az Ayacuchóban, a Pichimachay-barlangbantalált állatcsontok és kőeszközök vizsgálata alapján ez időszámításunk előtt 18–14 000 körül lehetett.

    Törvényhozás, végrehajtás, igazságszolgáltatás

    Az államelnök jelenleg Ollanta Humala Tasso.(Lásd még: Peru elnökeinek listája)

    Politikai pártok

    Peru legjelentősebb politikai pártjai (alapításuk sorrendjében): 1. Partido Nacional (1822) 2. Partido Civil (1870) 3. Unión Nacional (1891) 4. Partido Liberal (1901) 5. Amerikai Népi Forradalmi Szövetség – APRA – Alianza Popular Revolucionaria Americana (1924) 6. Partido Comuninista Peruano (1928) 7. Unión Revolucionaria (1931) 8. AP – Acción Popular (1956) 9. DC – Partido Demócrata Cristiana (1956) 10. PPC – Partido Popular Cristiano (1966) 11. Változás '90 – Cambio '90 (1990) 12. Új Többsé...

    Közigazgatási rendszer

    Peru területe 25 régióra oszlik, ebből 24 megye (departamento) és egy úgynevezett alkotmányos tartomány (Callao). Ezeket tartományokra (provincia)osztják, amelyek körzetekből állnak. Összesen 196 tartomány és 1874 körzet van Peruban.

    Általános adatok

    A lakosság több mint fele a part menti sávban él, kb. harmada a hegyekben és az országtöbb mint a felét elfoglaló amazóniai részen a lakosság alig több mint 12%-a lakik.

    Legnépesebb települések

    1. főváros: Lima 2. Északi tengerpart: Trujillo, Chiclayo (a Lambayeque terület központja; vallási eseményeiről híres), Piura 3. Északi hegyvidék: Huaraz, Chavín de Huántar, Cajamarca 4. Déli tengerpart: Pisco, Ica (a bortermelés központja és a pisco nevű nemzeti italnak számító borpárlat hazája), Nazca, Tacna 5. Déli hegyvidék: Cuzco (az Inka Birodalom egykori központja, Amerika régészeti fővárosa; a tengerszint felett 3400 m magasan fekszik), Urubamba, Machu Picchu, Arequipa (három tűzhányó...

    Etnikai, nyelvi, vallási megoszlás

    A társadalom a következőképpen oszlik meg: 1. 45% bennszülött indián 2. 37% mesztic(fehér és indián keverék) 3. 15% fehér 4. 3% egyéb (főként japán, kínai és fekete) A hivatalos nyelv a spanyol, a kecsua és az ajmara. A spanyol nyelvet a perui lakosok kb. 90%-a ismeri. A hegyi indiánok a kecsua nyelvet, a Titicaca-tó környékén, illetve az ország déli részén lakó bennszülöttek az ajmara nyelvet beszélik. A lakosság rendkívül heterogén. 45% több mint száz különböző kecsua törzshöz tartozó indiá...

    A népesség 26%-a él szegénységi küszöb alatt (2012-ben).
    A lakosság foglalkozása: mezőgazdaság: 25,8%, ipar: 17,4%, szolgáltatások: 56,8%.
    A GDPösszetétele (2014-ben): mezőgazdaság: 7,1%, ipar: 36,7%, szolgáltatások: 56,2%

    Perunak nincs összefüggő vasúti hálózata. A vasút leginkább a közkedvelt turisztikai területekre szállít utasokat. Helyette egyrészt a számos - főleg magánkézben lévő - busztársaság, másrészt a Limából a főbb városokba rendszeresen közlekedő belföldi repülőjáratok szolgálják ki a távolsági közlekedés igényeit.

    Vidéken sok parasztnak kicsiny földparcellája ad szegényes megélhetést. A városokban élelmiszert, zöldséget, ruházatot árulnak a piacokon, amelyek gyakran festőiek, de az eladóknak gyenge hasznot hoznak. Limában, a fővárosban nagyon sokan barriádának nevezett bódénegyedekben laknak, állami földön illegálisan épült kunyhókban. Az Altiplanón, a bolíviai határ közelében keménykalapos indiánok legeltetik lámáikat és alpakáikat, ruhát készítenek ezeknek az állatoknak a gyapjából, eszik húsukat, és ha melegedni akarnak, a tüzet szárított trágyával táplálják. Peru minden része különbözik a többitől. Az ország történelme során számos népcsoport kultúrája váltotta egymást: 1. Chavín-kultúra(i. e. 1300 – i. e. 300) – templomai jellemzőek 2. Paracas-kultúra a déli partoknál (i. e. 750–380) – szőttesei híresek 3. Nazca-kultúra(i. e. 200 – 800) – kerámiák, szőttesek, vonalrajzok jellemzik 4. Moche-kultúra (100–800) – portréedényeiről ismert 5. Tiahuanaco-kultúra (100–1150) – templomai, kőszobrai...

    Főbb látnivalók 1. A természeti és kulturális világörökségi helyszínek. Oltások 1. Hastífusz, 2. HepatitisA (nagy a kockázata a fertőzésnek.), 3. Hepatitis B, 4. Sárgaláz, 5. Veszettség, 6. Maláriaelleni gyógyszer. Az Amazonas vidékén nagy a kockázata a fertőzésnek. Egyéb, gyakran előforduló betegségek: 1. Utazók hasmenése, 2. Leishmaniosis (wd), 3. Dengue

    Könyvek

    1. Ács László: Peru, Bolívia (Pécsi Direkt Kft. Alexandra Kiadója, 2004) ISBN 963-368-792-6 2. Gyarmati János: Peru és a bolíviai határvidék (Dekameron Könyvkiadó, 2003) ISBN 963-9331-37-6 3. A Világ országai (Nyír – Karta Bt., 2004) ISBN 963-9516-64-3 4. A Világ országai (Kossuth Könyvkiadó, 1990) ISBN 963-09-3483-3 5. Képes történelem sorozat – Erdődi János: Küzdelem a tengerekért (Móra Ferenc Könyvkiadó, 1970)

    Képek

    1. Képek Peruról 2. Képek Cuzcóról 3. Képek Quitóról

    Cikkek

    1. Az inkákat megelőző civilizáció nyomairól (National Geographic, 2004.) 2. Peru a régészek paradicsoma (National Geographic, 2004.) 3. Természeti katasztrófa a Machu Picchunál (National Geographic, 2004.) 4. 700 éves múmiák Peruban (National Geographic, 2004.) 5. A geoglifák (National Geographic, 2005.) 6. A globális felmelegedés „forró pontjai” (National Geographic, 2004.) 7. A globális felmelegedés hatása az Andokban 8. Az El Nino fogalma és hatása a Földre 9. Cikk Cuzcoról

    Egyéb

    1. Startlap linkgyűjtemény – Peru 2. Startlap linkgyűjtemény – Indiánművészet 3. Minden Machu Picchu-ról (angolul) 4. Startlap linkgyűjtemény – Amazonas 5. Útinapló 6. Cikk Chavín de Huántar-ról (angol nyelvű) 7. A Perui Nagykövetség hivatalos oldala 8. A Magyar Köztársaság Külügyminisztériumának honlapja 9. Információk (angol nyelvű) 10. Információk (angol és német nyelven) 11. Utazások, Információk (magyar, angol, spanyol nyelven) 12. Tours and Travels to Peru (angol) 13. Vogel Dávid., Vene...

  5. Peru is a city in, and the county seat of, Miami County, Indiana, United States. It is 79 miles (127 km) north of Indianapolis. The population was 11,417 at the 2010 census, making it the most populous city in Miami County. Peru is located along the Wabash River, which divides the city in two. Peru is part of the Kokomo-Peru Combined ...

    • 653 ft (199 m)
    • Miami
    • 46970-46971
    • Indiana
  6. Google's free service instantly translates words, phrases, and web pages between English and over 100 other languages.

  7. www.google.comGoogle

    Search the world's information, including webpages, images, videos and more. Google has many special features to help you find exactly what you're looking for.

  1. People also search for