Search results
Paris is the fourth largest municipality in the European Union, following Berlin, Madrid and Rome. Eurostat places Paris (6.5 million people) behind London (8 million) and ahead of Berlin (3.5 million), based on the 2012 populations of what Eurostat calls "urban audit core cities". [159]
- Arrondissements of Paris
The City of Paris is divided into twenty arrondissements...
- Notre-Dame De Paris
Notre-Dame de Paris (French: [nɔtʁ(ə) dam də paʁi] ⓘ;...
- History of Paris
An English army and its allies from the Duchy of Burgundy...
- Fourth-Most Populated City
Berlin, the most populous city in the European Union as of...
- Arrondissements of Paris
Slovo Paris je ve francouzštině mužského rodu a vyslovuje se [paʀi], v angličtině [ˈpæɹɪs]. Původní latinské jméno města bylo Lutetia [lutecia] nebo Lutetia Parisiorum (ve francouzštině Lutèce [lytɛs], v češtině Lutécie ), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž.
- Legenda
- Pravěk
- Starověk
- Středověk
- Novověk
- Moderní Dějiny
- Současnost
- Odkazy
Středověká Velká kronika Francie (Grandes Chroniques de France) uvádí založení města Trójanem Paridem, jehož pravnuk Brutus založil Británii a Francion Francii. Na jednom nástěnném koberci z doby francouzského krále Františka I., který se nachází v katedrále v Beauvais, je Paris zobrazen v dobovém oděvu jako zakladatel města. Podle jiné legendy zal...
Před 30 až 40 miliony let bylo v Pařížské pánvi mělké teplé moře, z kterého vystupovaly ojedinělé ostrovy Mont Valérien, Chaillot, Belleville, Montmartre, Bagneux a Meudon. Toto moře bylo osídleno hlavně organismy ze skupiny foraminifera, jejichž vápenaté fosílie později sloužily obyvatelům města jako stavební materiál. Fauna v lagunách dnešního Mo...
Ve 3. století př. n. l. se na ostrově v Seině usadil Galský kmen Parisiů, kteří založili oppidum nazvané Lutetia. Tradičně bývá za tento ostrov považován ostrov Cité. Archeologické průzkumy v letech 1994–2005 ovšem tuto teorii narušily. Objev velkého opevněného prostoru o rozloze 15 ha na území dnešního města Nanterre zpochybňuje význam hlavního os...
Raný středověk
Chlodvík přijal křest v Remeši (496 nebo 498) a zahájil tažení proti ariánství. Se svou ženou Chrodechildou založili roku 502 klášter, kde byla pohřbena svatá Geneviève a posléze i oba královští manželé. Klášter byl původně zasvěcen sv. Apoštolům Petrovi a Pavlovi, ale v 9. století převzal jméno patronky Geneviève. V roce 508 Chlodvík učinil Paříž hlavním městem Franské říše. Po Chlodvíkově smrti roku 511 se království rozdělilo mezi jeho čtyři syny, z nichž Childebert I. obdržel dílčí králov...
Vrcholný středověk
Na počátku 11. století (poslední zmínka v roce 1007) mizí titul pařížského hraběte a pařížské hrabstvíjako samostatné území zaniká, neboť území je plně v rukou krále. 12. března 1111 se Pařížané ubránili vojsku Roberta de Beaumont (1048/1049–1118), jednoho zde spolubojovníků Viléma Dobyvatele, který se pokusil zmocnit města. Paříž jako sídlo Kapetovců nabývá na významu a získává jasnou převahu nad městem Orléans. Kolem roku 1120 se učitelé a žáci církevní školy přemisťují na návrší montagne S...
Pozdní středověk
Počátek 14. století probíhal v Paříži ve znamení mocenských bojů Filipa IV. Sličného. 23. března 1302 a 13. června 1303 svolal panovník do Paříže poprvé generální stavy, aby získal podporu šlechty ve své válce proti papeži. Finanční okolnosti přispěly k rozhodnutí vyhnat 21. června 1306 z Paříže všechny židy a zabavit jejich majetek (vrátit se mohli až v červnu 1315). Stejný osud postihl v roce 1311 lombardské směnárníky. 30. prosince 1306 vypuklo ve městě povstání proti vysokým daním. Sám kr...
Renesance
Za vlády Františka I. (1515–1547) došlo k významnému rozvoji umění a kultury. Král prostřednictvím svých agentů nakupoval díla italských umělců jako Michelangelo, Tizian nebo Raffael a položil tím základ královské obrazové sbírky, která je nyní vystavena v Louvru. Jeho nejvýznamnějším stavebním projektem bylo rozšíření zámku Fontainebleau u Paříže. V Paříži založil v roce 1530 mimo jiné vysokou školu Collège de France, která se stala významným konkurentem dosavadní Pařížské univerzity. V roce...
Reformace a náboženský rozkol
V 16. století sužovaly Francii náboženské rozpory. Již 15. dubna 1521 odsoudila pařížská univerzita učení Martina Luthera. 4.–5. září 1557 proběhly v Paříži nepokoje katolíků proti reformaci. 25. května 1559 se ve městě konala první synoda kalvinistů v ulici Rue des Marais. Během hugenotských válek v letech 1562–1598 město zůstalo v katolických rukách. Při Bartolomějské noci 24. srpna 1572 a v následujících dnech bylo v samotné Paříži povražděno 2 000 – 3 000 hugenotů, včetně hlavních protest...
Absolutismus
Za vlády Jindřichova syna Ludvíka XIII. (1610–1643) došlo k hospodářskému vzestupu města. Vedle čtvrti Marais se rozvíjela i předměstí Saint-Honoré a Saint-Germain. V té době byly dokončeny stavby jako Lucemburský palác pro Marii Medicejskou, klášter Val-de-Grâce založený královnou Annou Rakouskou nebo Palais Royal pro kardinála Richelieu. Založení botanické zahrady Jardin des plantes (1626), Francouzské akademie (1635) a královské tiskárny v Louvru (1640) posílilo kulturní význam hlavního mě...
Vznik moderního města
Napoleon III. se během své císařské vlády (1852–1870) rozhodl přebudovat hlavní město, aby tím podtrhl průmyslový a společenský rozvoj, kterým procházela celá Francie. Velkorysé plány na přestavbu Paříže byly odhlasovány zákonem 19. května 1858. Realizací náročného úkolu byl pověřen prefekt a architekt Georges-Eugène Haussmann. Prefekt společně s architekty Gabrielem Davioudem a Jeanem Charlesem Alphandem nechali asanovat celé čtvrtě na pravém i levém břehu. Úzké středověké uličky a hygienick...
Druhá světová válka
Dne 10. května 1940 začala Bitva o Francii, kterou napadlo nacistické Německo. 3. června byla Paříž bombardována a zemřelo přes 250 lidí. 10. června vláda opustila Paříž a zamířila do Tours a odtud do Bordeaux. Dne 14. června německý Wehrmacht obsadil hlavní město. 29. května 1942 byla ve Francii zavedena pro židy povinnost nosit žlutou hvězdu. Ve dnech 16. a 17. července 1942 byl proveden velký zátah na židovské obyvatelstvo v Paříži, při kterém bylo na Zimním velodromu shromážděno zhruba 13...
Vývoj po válce
Druhá polovina 20. století znamenala pro Paříž další stavební rozvoj. Po rekonstrukci domů zničených v Paříži během války byly v roce 1958 postaveny první budovy na předměstí La Défense. Na počátku 60. let začala ve velkém měřítku obnova vnitřní části Paříže. V roce 1962 představil francouzský ministr kultury André Malraux programy pro obnovu zanedbaných čtvrtí vnitřního města (např. Marais nebo Montparnasse). Zároveň byla zahájena mohutná obytná výstavba v satelitních městech pařížské aglome...
Paříž v 21. století
Na přelomu 21. století postihly Paříž i celou Francii výrazné povětrnostní jevy. 27. prosince 1999 se Francií přehnala silná bouře. Vítr dosahoval v Paříži rychlosti až 169 km/h, na vrcholu Eiffelovy věže bylo v nárazech naměřeno přes 220 km/h. V roce 2003 postihly Francii dvě vlny veder (v červnu a v srpnu), při kterých zemřelo 15 000 osob. V Paříži devět po sobě jdoucích dnů bylo naměřeno přes 35 °C (4.–12. srpna). Nejníže klesla teplota na 25,5 °C v noci z 11. na 12. srpna. Léto bylo nejte...
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geschichte von Paris na německé Wikipedii a Chronologie de Parisna francouzské Wikipedii.
Literatura
1. CAESAR, Gaius Iulius. Zápisky o válce galské. Praha: Naše vojsko, 2009. ISBN 978-80-206-1050-8. 2. FIALA, Václav. Umělecká Paříž. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-418-1. 3. HOTMAR, Josef. Hovory nad Seinou. Praha: Práce, 1979. 4. HOTMAR, Josef. Rendez-vous s Paříží. Praha: Odeon, 1988. 5. CHADYCH, Danielle. Le Marais. Évolution d'un pyasage urbain. Paris: Parigramme, 2005. ISBN 2-84096-188-1. 6. CHARLE, Christophe. Paříž na přelomu století. Kultura a politika fin de siècle. Brno: B...
Externí odkazy
1. Obrázky, zvuky či videa k tématu Dějiny Paříže na Wikimedia Commons 2. (francouzsky) Reportáž o archeologických vykopávkách v Paříži 3. (francouzsky) Římská Lutetia 4. (francouzsky) Paříž za vlády Filipa II. Augusta 5. (francouzsky) Vývoj obyvatelstva a rozlohy města na stránkách města Paříže
Parigi) je hlavné a najväčšie mesto Francúzska, s rozlohou 105 kilometrov štvorcových. [1] Od 17. storočia je Paríž jedným z hlavných európskych centier v oblasti finančníctva, diplomacie, obchodu, módy, vedy a umenia. Paríž je centrom a sídlom vlády regiónu Île-de-France (Parížsky región), ktorý má podľa odhadov z ...
Obyvatelstvo Paříže. Obyvatelstvo Paříže žije ve vysoce zalidněné oblasti na území hlavního města Francie a jeho aglomerace. Podle INSEE tvořila populace města Paříže k 1. lednu 2007 celkem 2 193 030 obyvatel, [1] což ji řadí na páté místo v Evropské unii. Vzhledem k relativně malému území města (pouhých 10 540 ha ...
Monument je 51 m vysoký, 45 m široký a 22 m hluboký. Výška hlavních oblouků je 29,19 m a rozpětí 14,62 m. Menší, boční oblouky mají výšku 18,68 m a rozpětí 8,44 m. Než byl překonán podobnými stavbami v Mexiku a KLDR, jednalo se o největší vítězný oblouk na světě. [1]
1 day ago · 1.1 Pronunciation. 1.2 Proper noun. 1.2.1 Declension. 1.3 Further reading. Czech [ edit] Czech Wikipedia has an article on: Paříž. Pronunciation [ edit] IPA ( key): [ˈpar̝iːʃ] audio. Proper noun [ edit] Paříž f (related adjective pařížský, demonym Pařížan) Paris (the capital and largest city of France) Declension [ edit]
