Search results
Albánie (albánsky Shqipëri nebo Shqipëria), plným názvem Albánská republika (albánsky Republika e Shqipërisë) je stát v jihovýchodní Evropě. Země se nachází na Balkáně na pobřeží Jaderského a Jónského moře a sousedí na pevnině s Černou Horou na severozápadě, s Kosovem na severovýchodě, se Severní Makedonií na východě a Řeckem na jihu.
Albánie (Albánská republika, albánsky Republika e Shqipërise) je země v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Na západě ji omývá Jaderské moře (362 km), na severu hraničí s Černou Horou, na severovýchodě s Kosovem, na východě s Severní Makedonií (151 km) a na jihu s Řeckem (282 km).
Albania is a developing country with an upper-middle income economy driven by the service sector, with manufacturing and tourism also playing significant roles. [9] After the dissolution of its communist system the country shifted from centralized planning to an open market economy. [10]
- Počátky
- Antika
- Středověk
- Albánské Národní obrození A Cesta K nezávislosti
- Nezávislost A Albánské knížectví
- První Světová Válka
- Meziválečné období
- Druhá Světová Válka
- Spolupráce S Čínou A Ekonomický Úpadek
- Transformace A Cesta Ke kapitalismu
Kmen Ilyrů obsadil území dnešní Albánie někdy kolem roku 2000 př. n. l., jednalo se o první zdokumentované osídlení. Tehdejší kmen nesl název Albanoi, a dal tak zemi její název.
Ilyry později začali vytlačovat Řekové, jejich první osídlení se začala objevovat někdy v 7. až 8. století př. n. l. Z této doby například pochází též i Butrint, město na jihu země, jež je dnes památkou UNESCO. Ilyrská království existovala ještě ve 3. století př. n. l.; a stále soupeřila s Řeky. Sjednotitelem mnohých ilyrských vládců se stal král ...
Albánie jako součást cizích států
Byzantinský vliv však začalo ohrožovat Bulharsko, a později další státy, ze severu srbské státy Raška a Zeta a ze západu Benátská republika. Na přelomu 12. a 13. století vznikl první albánský státní útvar, bylo jím Arbešské knížectví. V letech 1342/1343 obsadil území celé Albánie car Štěpán Dušan a ovládl zemi na několik desítek let. Srbové zavedli slovanský kulturní vliv v zemi a rozšířili svůj jazyk jako jazyk vzdělanosti. Jejich vláda však netrvala dlouho; již v závěru 14. století obnovil...
Osmanské vpády
Turci začali na území dnešní Albánie pronikat již nedlouho po Bitvě na Kosově poli, ve které bylo Srbsko podstatným způsobem vojensky oslabeno, a tedy již nadále nemohlo čelit vpádům Osmanů na Balkán. Ve 20. až 30. letech století patnáctého začali postupně zemi ovládat Osmané, proti nim se však postavilo několik bojovníků, z nichž nejznámější byl nakonec Gjergj Kastrioti Skanderbeg z Krujë. Ten dokázal úspěšně na 20 let jejich výpady zadržovat a sjednotit zemi. Skanderbeg vládl zemi v letech...
Islamizace země
Osmané v Albánii nakonec vládli další stovky let; vytlačili křesťany do hor a zavedli islám. Ten se v zemi rozšířil až po čase, především proto, že osmanský systém motivoval Albánce ke konverzi, ovšem nenutil je. Albánské obyvatelstvo konvertovalo k islámu především proto, aby mu byl umožněn společenský vzestup. Zatímco v 19. století docházelo v okolní Evropě k rozvoji, Albánie zůstávala zaostalou zemí s vysokým podílem negramotnosti (téměř všechny ženy byly nevzdělané) a skoro žádným průmysl...
Od 2. poloviny 19. století se postupně rodilo albánské národní hnutí jehož nejsilnějším představitelem byla tzv. Prizrenská liga, jedna z národních organizací, která požadovala na sultánovi autonomii těch sandžaků, které byly osídlené Albánci. S obrozeneckým procesem však přišli Albánci až mnohem později, než okolní národy (s výjimkou Makedonců); t...
Albánie vyhlásila 28. listopadu 1912 nezávislost a stala se republikou. Požadavek na vytvoření autonomního státu, který předložili představitelé země osmanské vládě, její ministři přijali. 17. prosince 1912 pak evropské mocnosti přiznaly zemi autonomní status pod svrchovaností sultána. V Londýně byla 29. července 1913 podepsána mírová smlouva, kter...
Nedlouho po vyhlášení nezávislosti Albánie vypukla první světová válka a členové MKK jeden po druhém začali i s vojenskými jednotkami opouštět Albánii. Knížeti posléze došly finance a při muslimské vzpouře, která dorazila do Durresu, hledal úkryt na palubě italské lodi Misurata, což v očích Albánců snížilo jeho prestiž. Po definitivním odchodu člen...
Mezi lety 1922 až 1939 byl vůdčí albánskou postavou Ahmet Zogu, který byl nejdříve premiérem (1922–1924), později prvním prezidentem Albánie (1925–1928) a konečně v letech 1928 až 1939 vládl jako král Albánců Zog I. Ten vládl až do roku 1939 kdy Albánii obsadila Itálie a Zogu opustil zemi a žil v Londýně jako exilový král. Po válce pobýval na dvoře...
Ve dnech 7. až 12. dubna 1939, pouhých 5 měsíců před vypuknutím druhé světové války Albánii obsadila fašistická Itálie a titul albánského krále obdržel od italské vlády král Viktor Emanuel III.. Roku 1943 po spojeneckém vylodění v Itálii se italský král vzdal albánského titulu a v Albánii nahradili italské okupační jednotky Němci, kteří zde vytrval...
Země i její hospodářství se postupně přeorientovaly na nové partnerství s Čínskou lidovou republikou. Zájem albánských představitelů spolupracovat s Čínou se zintenzivnil po zhoršení vzájemných vztahů mezi ČLR a SSSR. Albánie se postavila na stranu Číny ve vzájemném sporu obou velkých zemí. Zlepšování vztahů mezi SSSR a Jugoslávií naopak ještě proh...
Po smrti Envera Hodži v roce 1985 narůstalo se stále se zhoršující situací v zemi napětí; opozice, která kromě požadavku demokracie západního typu chtěla i svobodu náboženského vyznání, začala být stále silnější. Obyvatelé vyjadřovali nespokojenost i s mezinárodní izolací země. V roce 1990 došlo k mnoha protivládním vystoupením, během nichž žádali ...
Lek (množné číslo lekë) je zákonným platidlem Albánie. Jeho ISO 4217 kód je ALL. Jedna setina leku se nazývá qindarkë (množné číslo qindarka). Pro svoji nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v nominálních hodnotách qindarka.
Albania je název z latiny pro: Albánie – současný stát v jihovýchodní Evropě; Království Alba – středověký stát ve Skotsku; Kavkazská Albánie – území na Kavkazu
Albánie, plným názvem Albánská republika je stát v jihovýchodní Evropě. Země se nachází na Balkáně na pobřeží Jaderského a Jónského moře a sousedí na pevnině s Černou Horou na severozápadě, s Kosovem na severovýchodě, se Severní Makedonií na východě a Řeckem na jihu.
